Arménská genocida


Kód produktu
0287w
Dostupnost
skladem
Zásob skladem
1000 kusů
Hmotnost
0 kg

200 Kč
Nejsme plátci DPH
kusů
  • Snímek z francouzských novin Le Petit Journal zachycující zlomek genocidy, páchané Turky na Arménech:

    V době balkánských válek – ještě před první světovou válkou – ztratila tehdejší Osmanská říše téměř veškeré území na evropském kontinentu, navíc proti svým bývalým poddaným. Přes Bospor proudily mnohosettisícové zástupy vyhnaných muslimů a mezi lidmi začal narůstat vztek. A jak už to v životě bývá, všeobecná frustrace se vybíjela hlavně na slabších a odlišných. Na východě Osmanské říše žily tehdy asi tři miliony Arménů, vyznávajících jednu z nejstarších forem křesťanství. Většina z nich žila v bídě na venkově a platili za občany té druhé „podřadné“ kategorie.

    O dva roky později vypukla první světová válka a hlavním bojištěm osmanských vojsk se stal právě Kavkaz, kde sídlili Arméni. Ti měli o svých sympatiích jasno a hlásili se jako dobrovolníci do řad protivníka, tedy carské armády. Tažení proti Rusům skončilo pro Turky u Šarikamiše naprostým fiaskem, především kvůli diletantství tureckého velitele Envera Paši. Za viníky však byli označeni obvyklí podezřelí: proradní Arméni, jež byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Turecké strany Jednota a Pokrok začaly připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých tureckých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. čete. Tato komanda od května 1915 deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu.

    Enver Paša vzápětí nechal všechny Armény demobilizovat a převelet k takzvaným pracovním praporům, v jejichž řadách docházelo k prvním hromadným vraždám. Proto když si v dubnu 1915 přijel osmanský velitel pro 4 000 rekrutů do města Van, místní se dali na odpor. Patnáct set mužů a tři sta pušek bránilo kilometr čtvereční arménské čtvrti po několik týdnů, než jim ulehčilo vojsko carského generála Judeniče. Mezitím bylo v Cařihradě a dalších městech pozatýkáno na 250 vůdců arménské menšiny; právě 24. duben je dnem, kdy si genocidu připomínají sami Arméni. V reakci na povstání ve Vanu byl přijat zákon o přesídlení „nebezpečného“ obyvatelstva, jehož veškerý majetek měl propadnout státu. Turkům šlo o „vyhlazení pod pláštíkem deportace.“ Po celé zemi byli lidé nuceni k nekonečným pochodům smrti doprostřed pouště. Provázela je ta nejhorší zvěrstva, kterým armáda nejenže nebránila, ale často je sama páchala. Ve dvou tuctech koncentračních táborů docházelo k masovému upalování, lodě plné vyhnanců byly vyvlékány na moře a potápěny, arménské děti byly vražděny plynem nebo infikováni tyfem. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do táborů v Mezopotámii a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili.

    Turecko a Arménie mají na události zásadně odlišný pohled. Představitelé Arménie trvají na tom, že se jednalo o genocidu, odhadují počet zabitých na 1 až 2 miliony a žádají po Turecku odškodnění a poučení se z události do budoucna. Představitelé Turecka vnímají údajnou genocidu jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů. Oba národy si většinově stojí za názory svých státních představitelů. Genocida je mezinárodně uznána ve státech: Rusko, Arménie, Kanada, Francie, Švédsko, Litva, Polsko, Německo, Itálie, Řecko, Venezuela a Slovensko. V roce 2015 bylo přijato usnesení zahraničního výboru Sněmovny České republiky, které označilo hromadné vyvražďování Arménů za genocidu, ovšem oficiálně tak Česká republika zatím neučinila. V některých státech, především USA, se o její uznání vedou tradiční spory. Vlády USA a Velké Británie odmítají uznat masakry Arménů za genocidu, především s ohledem na Turecko jako významného člena NATO a regionálního spojence.

    velikost souboru: 3145 x 4482 px, 26,6 x 37,95 cm (300dpi), 10,9 MB